Přijíždím z posledního pracovního dne domů. V očekávání následujícího volna.

Osobní zmatky, únava, nemoc vyvolaná dlouhodobým stresem, pocit, že všechno musí být pořád dokonalé a není… uprostřed jednoho z těch "těžkých období", jak jsem psala v prvním článku. Zapomněla jsem žít. Kde se stala chyba? Jak najít radost, kterou jsem ztratila mezi pracovními deadliny a rodinnými povinnostmi?